Název

Krušnohorské předjaří

Popis

Krušením nerostů se jedny české hory proměnily v ementál. Dostaly jméno Krušné hory. A protože tam bývá velmi drsné, pro člověka náročné podnebí, začalo se říkat špatnému počasí v celých Čechách - krušné počasí. Nakonec z toho vznilo, že je člověku vůbec krušno. Tak jsem se vypravil jen na jednu Krušnou horu, která se však nachází na Křivoklátsku. Je také jako ementál, ale do jejího nitra jsem se nepodíval. Historie dobývání rudy v Krušné Hoře se datuje od dob Keltů, kteří těžbu ložiska zahájili, přes podnikání šlechtických rodů a později eráru, soukromých podnikatelů, dále akciových společností, končících Pražskou železářskou společností. Po znárodnění v roce 1946 byl důl začleněn do národního podniku Středočeské železorudné a uhelné doly Kladno, od roku 1950 do n.p. Železorudné doly Nučice, v roce 1958 do n. p. Železorudné doly a hrudkovny Ejpovice. Posledním provozovatelem byl n. p. Rudné a nerudné doly Ejpovice. Do roku 1889 bylo vytěženo (odhadem) 1 mil. t rudy a od roku 1909, od kdy jsou vedeny přesné záznamy o těžbě a výrobě, celkem 9,707 mil. t. Historie těžby se uzavřela dnem 29. srpna 1967. V ložisku zůstalo nevytěženo 33,8 mil t krevelové rudy a 16,3 mil t pelosideritové rudy. Vzhledem k tomu, že tentokrát nebylo krušné počasí, ukázalo se vhodnější zůstat na povrchu a pokračovat předjarními lesy na Vraní skálu, odkud je skvělý panoramatický pohled do lesnatého okolí.

Kategorie a štítky

Nastavení