Název

Výstava Volný čas

Popis

Byl srpnový večer 1974. Na pražském Strossmayerově náměstí přestaly jezdit tramvaje. Proč ? Protože přes koleje bylo právě položeno potrubí z Vltavy. Proč ? Protože byla ohromná potřeba vody pro hasiče, tehdy zvané požárníky. Proč ? Protože hasiči ochlazovali činžovní domy v Heřmanově a Veverkově ulici. Proč ? Protože hořel Veletržní palác, který nešel uhasit. Proč ? Protože z prostorné prvorepublikové stavby postupně vznikaly malé kanceláře s hořlavými příčkami a předměty. Proč ? Protože se po válce stavěly nové domy především bytové a nikoliv kancelářské. Ten žhavý večer jsem se posadil na rozpálenou dlažbu na rohu ulic Dukelských hrdinů a Šternberkova. Do rozednění jsem pozoroval oheň nejdříve postupující horizontálně v prvním patře od Veletržní ulice a pak postupující vertikálně do ostatních podlaží. Veletržní palác totálně vyhořel a prý chladnul několik měsíců. Dokonalá stavba českých mozků a rukou se nezřítila jak NewYorská dvojčata. Přesto by mě ani ve snu nenapadlo, že v budoucnu bude funkcionalistická budova z roku 1929 opravena, že v ní vznikne Národní galerie a v té od 5.9. do 13.11.2011 výstava „Volný čas.Utopie na hranicích všednosti“ ukazující originalitu našeho „Trampství“.

Profesor Milan Knížák připravoval předmětnou výstavu v období, které mu neposkytovalo jistotu setrvání ve funkci generálního ředitele Národní galerie. A skutečně, od 1.6.2011 se novým generálním ředitelem NG stal Ing.Vladimír Rösel. Profesor Knížák již v minulosti prokázal, že umí otevřít témata, která velká část společnosti vnímá, ale nad jejich existencí nepřemýšlí. Bylo by proto zajisté chybné, probíhající výstavu považovat za výsledné hodnocení vybraných volnočasových aktivit několika evropských zemí. Výstavu považuji za vhodný podnět k přemýšlení a vyjádření laických a odborných názorů, zejména na náš československý, nyní český a slovenský, světově unikátní tramping. A právě se domnívám, že výstižnější název pro tuto výstavu by byl "Paraelní čas.Utopie na hranicích všednosti". Tramping a další představené fenomény přece nejsou jen otázkou volného času (ostatně kdy začíná a končí volný čas ?), ale mohou být paraelou konvenčního či chceš-li komerčního času. A třeba některé trampské písničky vznikly mimo volný čas – přímo v pracovní době. Paraelní čas je živnou půdou pro různé hobby a různá hnutí, jež jsou realitou ovlivňující životní styl, kulturu či umění společnosti. Pokud umění nevnímá paraelní čas, ale tzv. volný čas považuje pouze za protiklad, ochuzuje možná svou dobu o velká díla.

Ještě na závěr: vstupné na výstavu činí 250,- Kč, protože je vstupným do celého Veletržního paláce. Cílem výstavy není vystavit unikátní exponáty, ale stručně charakterizovat jednotlivé fenomény "volného času". Problematika našeho trampského hnutí bude teprve výrazněji zpracovávána činností Národního muzea. Doufám.

Kategorie a štítky

Nastavení